Květná neděle

Svěcené kočičky zdobí příbytky i hroby nejbližších, abychom s nimi o Velikonocích pociťovali spojení a vzájemnou sounáležitost.

Květná neděle, poslední neděle čtyřiceti denního půstu, otevírá Velikonoce ve znamení zelené ratolesti (kočičky). Připomíná nám Ježíšův vjezd do Jeruzaléma (přijížděl na oslíkovi), kdy ho zástupy lidí s velikou radostí vítaly.

• Modré pondělí (někde Žluté) má pouze svůj název a mimo mše svaté se žádný obřad nekoná.
• Šedivé úterý má pouze svůj název a mimo mše svaté se žádný obřad nekoná.
• Škaredá středa (Sazometna) je připomínkou zrady apoštola Jidáše Iškariotského, který v tento den zradil Ježíše Krista.
  Na Škaredou středu se hlavně uklízí, od toho pochází i názvy Smetná a Sazometná. Podle tradice se mají vymetat komíny a také by se lidé v tento den neměli mračit, nebo se pak budou mračit každou středu do dalších Velikonoc.
• Zelený čtvrtek je spojován s Kristovou poslední večeří. Tímto dnem umlknou zvony ("odlétají do Říma") a znovu se rozezní až na Bílou sobotu při zpěvu Gloria. Jejich zvuk na vesnicích nahradily hrkačky, jimiž obvykle malí chlapci zaháněli Jidáše.
  Podle pověry se v tento den jedla zelená strava, aby byl člověk celý rok zdravý.
  Kdo si v tento den zacinká penězi, když zazní zvony naposledy, budou se ho peníze držet po celý rok.
  Ten kdo se ráno umyje rosou, je uchráněn před onemocněním šíje a dalšími nemocemi.
  Nemá se nic půjčovat a s nikým se nehádat - budou se vám pak všechny hádky vyhýbat a peníze si k vám samy najdou cestu.
• Na Velký pátek byl Ježíš souzen, odsouzen a ukřižován. Tento den se drží přísný půst ve znamení smutku, ticha a rozjímání.
  V tento den se měly otevírat hory, které vydávaly své poklady. Podle pověsti se na chvíli otevírá i hora Blaník a prý je možné spatřit blanické rytíře.
• O Bílé sobotě se zvony vrátily z Říma, kam odletěly na Zelený čtvrtek. Tento den se neslaví mše svatá a další svátosti, kromě pomazání nemocných a svátosti smíření. Teprve po slavných obřadech noční vigilie, které jsou přípravou na Kristovo zmrtvýchvstání.
  Před vigilií se před kostely světil paškál . oheň, od kterého se zapalovala velikonoční svíce. Hospodyně předtím uhasily ohně doma a znovu je rozžhly až polínkem rozpáleným od paškálu.
  Na Bílou sobotu se uklízelo, bílilo, připravovaly se obřadní i sváteční pokrmy, pekly se mazance i velikonoční beránci. Všechny činnosti mají cíl – očistit duše, těla i příbytky, aby večer bylo vše připraveno na slavnou mši.
• Velikonoční neděle (Boží hod velikonoční). Pro křesťany se jedná o nejvýznamnější svátek roku, při němž se slaví Kristovo vzkříšení a vítězství nad smrtí.
• Velikonoční pondělí (Červené). Křesťané prožívají velikonoční radost ze svého vykoupení. V našem prostředí je spojeno s nejrůznějšími tradicemi a zvyklostmi, které lze zařadit k přechodovým rituálům končící zimy a nastávajícího jara.