Zlozvyk jménem dudlík

Za předpokladu dostatečné hygieny a správného tvaru rozumné využívání dudlíku dítě neohrožuje a je vhodnější, než aby si cucalo paleček, roh od peřiny nebo prokřičelo celé hodiny.

• Dudlík by měl sloužit při uspávání, při nemoci nebo ve spojitosti s nějakým určitým rituálem. Maminky by ho neměly používat jako utišující prostředek za všech okolností. Do jednoho roku je jeho používání normální. Poté by se měl dětem pomalu odebrat, přikusování dudáčku zuby negativně ovlivňuje jejich růst. Tak jako jeho dlouhodobé a urputné dudlání. U dětí, které mají nějaké problémy s výslovností, je může dudlík ještě zhoršit.
• Někdy je třeba se dudlíku zbavit i ze zdravotních důvodů. Děti, které nedudají, mají méně problémů s ušními infekcemi. Podtlak, který občas vzniká ve středouší při usilovném dumlání, může být i bolestivý. Má-li dítko navíc při rýmě ucpaný nos, může snadněji dojít k přenosu infekce z nosohltanu do středouší.
• Pokud plánujete odnaučit dítě od dudlíku, musíte zvolit ten správný čas, a jakmile se jednou rozhodnete, už nemůžete povolit a couvnout. V žádném případě neodnaučujte dítě, pokud prožíváte nějakou změnu (stěhování, narození sourozence…). Každé dítě je jinak citlivé a bude prožívat ztrátu dudlíku rozdílně. Vy své dítě znáte nejlépe, a tak nejspíš dobře odhadnete, zda je jednodušší rychlé odstřižení, nebo dlouhé loučení. Zlozvyk dudlíku byste měli ukončit ještě dříve, než se dítko naučí slovně projevovat svou nevoli nebo s vámi začne vyjednávat.

Jak na odvykání dudlíku:

• Postupně omezujte dudlík až k jeho úplnému vysazení. Určete si chvíle, kdy ho budete používat, a snižujte je jenom k uspávání, které časem ukončete také.
• Radikálnějším řešení je říct jednoduše NE, kdykoliv ho bude chtít. Ale připravte se na to, že je to pro dítě psychicky náročné - a stejně náročné, možná i víc, to bude pro vaše nervy. Zažijete zřejmě pár krušných hodin, dní i nocí, ale časem si dítě na dudlík ani nevzpomene. Pláč se snažte utišit odvedením pozornosti, nějakou hrou, hračkou, pohádkou, příběhem…
• Víte, co dítěti nechutná? Není nic jednoduššího než dudlík namočit do něčeho „nedobrého“ a je po zlozvyku. Ovšem pozor, nesmí to dítěti ublížit.
• Starší dítě, které ví, co znamená „dát“, může dudlík darovat. Pokud se někomu ve vašem okolí narodí miminko, můžete mu dudlík věnovat.
• Nebo využijte Dudlíkovou vílu, která je příbuzná Zubní víly. Věnujte jí dudlík, nechat ho můžete například přede dveřmi dětského pokojíku a ráno se tam od víly objeví hračka, kterou si již dlouho dítě přeje.
• Ztratili jste dudlík a nemůžete ho najít? Tak už ho nehledejte a nenechte se přemluvit ke koupi nového. Dítě může hledat samo, ale nenajde ho, prostě je ztracený.