Tradiční české Vánoce

Adventní období je obdobím předvánočních příprav, kdy se uklízí, peče, chystají se betlémy a vánoční výzdoba. Advent trvá čtyři týdny, začíná čtvrtou neděli před Štědrým večerem a první zmínky o něm sahají až do konce 4. století. Pro naše předky však advent znamenal tajemnou dobu očekávání a půstu. Každou adventní neděli se zapaluje jedna svíčka na adventním věnci. Věnec znamená symbol vítězství a důstojnosti a je holdem tomu, kdo je očekáván. Kruh symbolizuje společenství lidí a Boha. Plápolající svíčky mají vyjadřovat přicházejícího Krista. Děti mají své adventní kalendáře, kdy si každý den rozbalí jednu dobrůtku, nebo malý dáreček.

Jednou z nejoblíbenějších tradic je zdobení vánočního stromečku. Málokdo si bez něj dokáže představit Štědrý den. Ozdobený stromeček dotváří atmosféru Vánoc, pro děti je hlavně místem, kam Ježíšek naděluje dárky, a stal se jedním z neodmyslitelných symbolů Vánoc. Způsob zdobení stromku je v každé rodině jiný.

Štědrý den byl dříve dnem postním. Přes den se nejedlo nic anebo jen málo, ale večer se měl každý najíst do sytosti. Podle tradice se má připravovat devět chodů. Na stole měly být všechny plodiny, které se během roku urodily. Na žádném stole nechyběla hustá polévka, nejčastěji hrachová či čočková, jídla z hub – hubník nebo kuba, hustá kaše – jáhlová nebo hrachová. Dnes se ve většině rodin podává rybí polévka, bramborový salát a řízek či smažený kapr.

Vánoční dárek byl vyjádřením lásky, úcty a ochoty pomáhat. Tato tradice se naplno v Čechách objevuje v 19. století. Vánoční dárkem bychom měli potěšit a překvapit, ale tato krásná myšlenka je stále častěji nahrazována snahou ohromit cenou, kvalitou a množstvím.