Tradice vánočních koled

Písně nazývané koledy dnes představují téměř bez výjimky koledy vánoční. Navíc tak jsou označovány i moderní songy, oproštěné od náboženské tematiky. Pochopitelně se písně s vánoční tematikou těší veliké oblibě, Vánoce jsou mnohými považovány za nejkrásnější ze všech svátků. Každým rokem tak k řadě tradičních koled přibývají i nově vytvořené vánoční hity.

Slovo koleda pochází z latinského Calendae. Tak se říkalo dnům, v nichž se slavil zimní slunovrat, a to dávno před křesťanstvím. Během slunovratu obcházeli pohanští kněží domy a zpívali rituální zpěvy, které měly přinést štěstí a blahobyt. Odměňováni byli různými obětinami. Stejný zvyk si posléze osvojili křesťanští kněží, oslavující narození Krista. Koledy v pravém smyslu, tedy jako vánoční písně zpívané dětmi a chudými, prosícími o výslužku, jsou až dílem středověku. Jejich původ najdeme v jednoduchých gregoriánských zpěvech, které zapůsobily na věřící při bohoslužbě natolik, že začali tvořit podobné písně. Podle legendy je autorem první koledy svatý František z Assisi žijící na přelomu 12. a 13. století.

V Čechách je starodávný obyčej koled doložen ještě z předhusitské doby ve spisu Štědrý večer Jana z Holešova. Základním motivem byla radostná novina narození Spasitele, buzení pastýřů, pouť Tří králů do Betléma, prosba o dárek i přání dobré úrody hospodáři. Na koledu se chodilo o Štědrém večeru, na svátek sv. Štěpána, na Nový rok, o dni Tří králů i na Hromnice. Ani dnes, kdy už koledování v podstatě zaniklo, asi nenajdeme člověka, který by nezanotoval nějakou koledu. Třeba Neseme vám noviny, Narodil se Kristus Pán, Půjdem spolu do Betléma, Veselé vánoční hody, Jak jsi krásné neviňátko, Štědrej večer nastal, Pásli ovce valaši…

Asi nejslavnější koleda – Tichá noc – vznikla náhodou. Dne 23. prosince roku 1818 učitel Franz Xaver Gruber z tyrolské obce Arnsdorfu zjistil, že mu myši rozkousaly měchy u varhan. Aby zdůvodnil při slavnostní mši, proč na ně nehraje, napadlo ho s přítelem Josefem Mohrem, že napíší zcela novou píseň, která se všem vepíše do srdce. Už následující ráno byla hotová nesmrtelná Stille nacht, Heilige Nacht, rozepsaná pro dva sólové hlasy a sbor za doprovodu kytary. Zpívali oba kamarádi a dětský sbor vždy opakoval poslední verš.

Podle křesťanských tradic by se však koledy měly začít zpívat až na Štědrý den, kdy se oslavuje narození Ježíše Krista. Pro předcházející adventní období se hodí roráty, zpěvy, které vyjadřují očekávání, přípravy na tuto sváteční událost, a vůbec atmosféru celého adventního období. Žádný jiný národ neměl v minulosti tak zakotvenou tradici rorátních mší. Ty zavedl za doby svého panování Karel IV. Vrcholu dosáhly v 16. století, kdy se na farních kostelech sloužily denně. Později zájem o ně opadl, ale v posledních letech se v mnohých kostelech obnovuje.