Svátky vánoční

Těšení na vánoční svátky patří už po staletí k závěru kalendářního roku. Pro rodiny s malými dětmi je to období plné radosti a zázraků, ke kterému se pojí rodinné rituály a tradice se svými barvami, vůněmi a melodiemi.

Štědrý den

Štědrý den, který připadá na 24. prosince, je posledním dnem příprav na vánoční svátky. Ve středověku se někdy jednalo o poslední den roku, který začínal nejčastěji právě na slavnost Narození Páně 25. prosince. Se Štědrým dnem je spojeno množství předkřesťanských i křesťanských vánočních zvyků a pověr, například štědrovečerní večeře a rozsvěcování vánočního stromečku nebo pověra, že kdo se během dne postí, uvidí večer zlaté prasátko.
Štědrý den jako takový patří ještě do adventu, s vyjitím první večerní hvězdy začínají Vánoce. Po večeři bylo zvykem zpívat koledy a případně rozdávat dárky. Nadělování dárků bylo původně spjato s 6. prosincem, památkou svatého Mikuláše, avšak postupně se tento zvyk téměř úplně přesunul na Vánoce.
Hlas půlnočních zvonů má prý kouzelnou moc, jejich hlasem se o štědrovečerní noci otevírají poklady a probouzejí mrtví. Hlas zvonů je prý prostředníkem mezi Bohem a lidmi a povznáší lidskou duši k Bohu. Každý zvon má svoje „srdce“, které když se rozezvučí, hlásá příchod naděje a radosti.
Ke štědrému večeru se pojí také řada tradičních obyčejů, pomocí nichž se naši předkové snažili odhadnout průběh nového roku. Mezi tyto zvyklosti patří schování kapří šupiny pod talíř, pouštění lodiček, rozkrajování jablka, házení pantoflem, klepání střevícem na kurník, barborky, lití olova…

První svátek vánoční – Boží hod vánoční

Den 25. prosince je hlavním křesťanským vánočním svátkem, který oslavuje narození Ježíše Krista. V kalendáři bývá dnes označován jako první svátek vánoční, což je název oficiálně zavedený v roce 1951. V tento den se vždy připravovalo to nejlepší, co domácnost měla, nejčastěji husa nebo kachna. Lidové tradice říkají, že se 25. prosince nemá pracovat. Všichni měli v minulosti zbožně rozjímat a připomínat si příběh Ježíšova příchodu na svět. Dokonce se nesměly stlát ani postele a v domě nesmělo viset žádné prádlo, aby to nepřineslo neštěstí.
Dnes se tento slavnostní den nese v duchu rodinných návštěv a hodování. Také se rozvážejí dárky, které nechal ježíšek pod stromečkem pro příbuzné a známé. K tradičním zvykům patří třeba i rodinná vycházka do některého z kostelů, kde jsou od Štědrého dne vystaveny jesličky a slouží se zde božíhodová vánoční mše.
V západní Evropě a Severní Americe si lidé dávají dárky až v tento den.

Druhý svátek vánoční

Druhý svátek vánoční je ve znamení svatého Štěpána, který byl jedním z prvních mučedníků. Vyznával, že Ježíš je Boží syn, že je tím slíbeným mesiášem, ačkoliv to židovské autority zakazovaly a nabádaly apoštoly, že nesmějí v Ježíšově jménu učit. Štěpán plamenně kázal o vzkříšení Ježíše Krista, což se Židům vůbec nelíbilo. Popouzelo je to, a proto ho nechali mezi lety 36 a 40 zatknout a před hradbami Jeruzaléma popravit ukamenováním.
Ještě v 19. století šlo o velkou událost ve městech i na venkově. Lidé se navštěvovali a dávali si dárky s přáním všeho dobra. Vánoční koleda začínala na Štědrý den a končila na den tříkrálový 6. ledna. Na svatého Štěpána chodili malí koledníčci s jesličkami a zpívali známou štěpánskou koledu.

Koleda, koleda, Štěpáne! Co to neseš ve džbáně? Nesu, nesu koledu, upad jsem s ní na ledu, psi se na mě sběhli, koledu mi snědli. Co mám smutný dělati? Musím jinou žebrati. Koledu mi dejte, jen se mi nesmějte! Koledu mi dali, přece se mi smáli.

Tato tradice se váže do doby, kdy čeledíni a děvečky dostávali „na odchodnou“ zvláštní koláč. Koláč tvořily tři pruhy těsta spletené do kruhu a zdobené ořechy, rozmarýnem a pentlemi. Tradice také velí připravit na Štěpána pernatou drůbež. Na stole by tak neměla chybět husa, kachna nebo aspoň kuře.

Svatý Jan Evangelista

Dříve se slavil i 27. prosinec, který byl zasvěcen apoštolovi, jenž se staral o Marii v době po Ježíšově smrti. Nepřátelé ho nenáviděli tak, že ho hodili do kotle s vřelým olejem, ale jelikož byl pod Boží ochranou, tak mu horký olej ani otrávené víno neublížilo.

Svátek Mláďátek

Tento vánoční svátek 28. prosince se nyní připomíná již jen při mších v kostelech. Mláďátka jsou betlémské děti, které dal vyvraždit král Herodes, když marně hledal v Betlémě narozeného Ježíše a jeho rodiče.