Slovní zásoba

Podle našich zatím nejrozsáhlejších slovníků češtiny, tedy Slovníku spisovného jazyka českého a Příručního slovníku jazyka českého, se odhaduje slovní zásoba češtiny přibližně na 250 000 slov.

• Základ je na rodičích. Dospělí Češi aktivně používají mezi třemi až deseti tisíci slov a pasivně rozumějí, avšak v psané nebo mluvené komunikaci neužívají, průměrně padesát tisíc slov. Spoustu nových výrazů si samozřejmě osvojujeme v průběhu života, ale základy si neseme už z dětství. Od malinka můžete s dětmi procvičovat říkánky, krátké pohádky, zpívat jim písničky i ukolébavky, ukazovat obrázky v dětských knížkách. Rozvíjí se jim tak slovní zásoba i paměť.
• Čtení je důležité. Kolem druhého roku se začíná dítě aktivněji vyjadřovat. Rozumí, co po něm chcete, ale samo ještě příliš nemluví. Opět je velice důležité s dítětem mluvit, všechno mu vysvětlovat a nezapomínat na čtení pohádek. Obecně se doporučuje číst dětem alespoň 15 minut denně, záleží však na samotném dítěti, jak dlouho u knihy vydrží. Můžete zkusit dětem pohádku nejprve přečíst a následně je pobídnout, aby vám příběh převyprávěly. Dobrou variantou je také „přetlumočení“ příběhu mladším či starším sourozencům nebo dalším členům rodiny.
• Televize ani počítač nemohou dítěti nikdy nahradit pohádku, kterou mu budete číst vy. Když mu k tomu ještě budete ukazovat obrázky, určitě se mu nezlepší slovní zásoba. S dětmi byste měli komunikovat a učit je základy jazyka – fonetiku, gramatiku i slovní zásobu. Postupně se pak budou rozvíjet i složitější dovednosti, jako jsou čtení a psaní.
• Stadium logických pojmů. Ve třech letech by se měly rozmluvit i děti, které dosud moc nemluvily. Dostávají se do stadia logických pojmů, časté jsou otázky typu „Proč?“, mluví ve větách, mají poměrně bohatou slovní zásobu a rády se učí nová slova. Snažte se, aby konverzace s dětmi byla stále širší. Můžete to dělat jednoduše tak, že budete dítěti na jeho jednoduché věty odpovídat delšími větami. Snažte se, aby dítě podrobně popsalo předmět nebo situaci, to vždy pomáhá v tom, aby konverzace pokračovala. Procházejte se venku a komentujte vše, co uvidíte nebo čeho budete svědkem. Všechno může být tématem konverzace a pomáhá to rozšiřovat slovní zásobu dětí. * * Naslouchejme dětem. Naučme se naslouchat dětskému vyprávění bez neustálého opravování. Dítě se musí teprve naučit vyprávět zážitky souvisle, bez chybného přeskakování z jedné věci na druhou. Budete-li dítě, samozřejmě v dobré víře, neustále opravovat, můžete ho připravit o spontánnost i chuť vám vyprávět dál. Na druhou stranu je pochopitelně nutné děti občas při mluvení opravit, ale s citem a taktem a nejlépe co nejméně před druhými.
• Dítě nás poslouchá, i když si myslíme opak. Také nezapomínejme na to, že i když si myslíme, že nás dítě neposlouchá, není to tak. Děti jsou velmi vnímavé a naší slovní zásobu rády přebírají. Je tedy nezbytné mluvit v rozvitých větách a vyhnout se neslušným slovům. * * Kdy je na místě logoped. Jestliže se dítě v cca 2,5 letech nijak slovně neprojevuje, nebo dokonce nereaguje na náš slovní projev, je na čase navštívit klinického logopeda. Slovní zásoba běžného předškoláka dosahuje 2500 až 3000 slov a během školní docházky a následného studia se dále rozšiřuje.