Rozhovor s Vlastimilem Vávrou

Z jeho úspěchů můžeme zmínit rok 2009, Mistrovství světa Juniorů a dorostu v Canmore, kde obsadil 8. místo ve stíhacím závodu kategorie Dorost. V roce 2011 se na Mistrovství světa Juniorů v Novém Městě na Moravě umístil na 14. místě ve vytrvalostním závodě (Individual) a nesmíme zapomenout na rok 2012 na Mistrovství světa Juniorů v Kontiolahti na 15. místo v rychlostním závodě (Sprint) a na 2. místo štafety (Relay), v této štafetě s ním jel i jeho kamarád Michal Krčmář (stříbrný olympionik z PchjongČchangu). Ve Vlastimilově rodině má biatlon tradici. Otec trénoval juniorskou reprezentaci a také působil jako šéftrenér Reprezentace mužů.

Co se vám vybaví za vzpomínku, když se řekne dětství?
Vybaví se mi především čas strávený venku, většinou s rodiči na horách, ať už v zimě na lyžích, nebo v létě na kole.

Měl jste nějakou oblíbenou hračku, bez které jste nemohl být?
Oblíbených hraček jsem měl hned několik, z počátku to bylo takové malé dřevěné hospodářství, kde byla stodůlka s otevírací střechou, okolo stodůlky se dala rozestavět ohrádka, do které jsem potom umisťoval dřevěná zvířátka a stromy. Později to byla stavebnice Cheva, ze které jsem stavěl všechno možné, jen ne to, co bylo v návodu. Přibližně ve stejnou dobu mi dědeček ze zahraničí přivezl malé angličáky Matchbox. Jedněmi z posledních hraček, se kterými jsem si hrál, byla trošku větší autíčka Burago v měřítku 1 : 43.

Nedávno jste se stal tatínkem. Jak prožíváte roli táty?
Je to velká změna, museli jsme si s manželkou zvyknout na úplně jiný režim i na to, že naše potřeby jsou najednou úplně vedlejší. Nicméně nám dcera dokáže všechno vrátit jediným úsměvem. Teď už zkouší první krůčky a začíná s ní být legrace, takže je to i zábava.

Pamatujete si svou první reakci, když jste se dozvěděl, že budete tatínkem? A byl jste u toho, když přišla dcera Nela na svět?
S ženou jsme si trochu překvapeně řekli „ono se to opravdu děje, budeme rodiče“ a samozřejmě jsme měli obrovskou radost! To, že půjdu k porodu, jsem věděl od začátku. Nechtěl jsem si to v žádném případě nechat ujít, a manželka především projevila zájem o to, abych jí byl oporou.

Byl byste rád, kdyby se i dcera věnovala nějakému sportu, rekreačně či závodně?
Ke sportu ji rozhodně povedeme, jednak protože oba zastáváme názor, že je to pro vývoj těla a zdraví velice prospěšné, a za druhé to velmi pozitivně působí jako nasměrování energie a aktivit dítěte mimo alkohol, kouření drogy atd. Na jaké to bude úrovni, na tom mi tolik asi záležet nebude, důležitější pro mě bude, aby se dobře učila a byla zdravá.

A vy se v současnosti věnujete nějakému sportu?
Při studiu na VŠ jsem si velmi oblíbil hokej, jinak se stále hodně věnuji lyžování jak běžeckému, tak sjezdovému, skialpinismu a v létě především horskému kolu.

Co pro vás znamená rodina?
Moje rodina, tedy moji nejbližší, jsou pro mě lidé, o něž se můžu kdykoliv opřít a na něž se můžu naprosto ve všem spolehnout. No a od narození dcery je tu už i jeden človíček, který je na nás se ženou absolutně závislý, tudíž i za kterého jsme zodpovědní.

Můžeme se i při letošní biatlonové sezoně těšit, že vás opět uvidíme na ČT?
Samozřejmě, už se na nadcházející biatlonovou sezonu a komentování moc těším.

Foto: archiv Vlastimila Vávry