Rozhovor s Olgou Šípkovou

Co vás nejvíce zajímalo a bavilo jako malou holčičku?
Vyrůstala jsem v rodině, kde se stále něco dělo. Tatínek byl učitel na FTVS UK a já jsem po něm zdědila kreativitu. Takže jsem stále něco vymýšlela a vytvářela. Od bunkrů doma, venku, až po pokojíčky pro panenky a další. Do toho jsem hodně času trávila v tělocvičně s maminkou i tátou.

Které hračky patřily k vašim nejoblíbenějším?
Moc nás se sestrou bavily panenky a pokojíčky. Hodně jsme toho udělaly pro panenky vlastníma rukama. A nebyly to žádné „bárbíny“, na to rodiče neměli peníze. Ušily jsme jim spoustu oblečků, vyrobily tašky do školy se sešity a perem, lyže, stan. Tehdy se vůbec hodně vyrábělo vše doma.

Zůstaly vám na dětství nějaké hmatatelné vzpomínky?
Co se týká hraček, mám dvě panenky od maminky. Samozřejmě pár fotografií, ale hlavně nám rodiče připravili krásné dětství plné zážitků, sportování, výletů… I přesto, že jsme s mými dvěma sourozenci vyrůstali ve velmi skromných poměrech.

Jste známou sportovkyní, kdy jste se sportem začala?
Mí rodiče byli gymnasté a já jsem asi v 6 letech začala s moderní gymnastikou. Tu jsem dělala celých 18 let (i na akademické půdě). Ale táta nás velmi vychovával k všestrannosti. Každý rok jsme byli v létě na sportovním táboře, bral nás na vodu, lyže byly vždy samozřejmostí. Chodili jsme po horách a poznávali spoustu nových míst a lidí.

Máte syna Michala a dceru Adélku, co oni a sport?
Myslím, že vyrůstají podobně jako já. Přenesla jsem tento podařený a správný model i do své rodiny. Michalovi bude letos 23 let. Prošel řadou sportů a je skutečně všestranný. Umí se ke všemu postavit. V současné době se věnuje beach volejbalu. Adélka dělá zavodní aerobik a také nemá problém s koordinací a uchopením různých aktivit.

Mezi vašimi dětmi je velký věkový rozdíl. Je Michal pro Adélu „velký brácha“?
Adélka bráchu miluje, protože je skutečně velký brácha. Michal nám vždy pomůže, ale snažíme se ho nepřetěžovat, aby nezískal k dětem pouze povinnostní vztah. Jsme pyšní na naše děti. Jsou zdravé, šikovné a hezké!

Michal je už dospělý, ale co Adélka a hračky?
Michal je sice dospělý, ale mám takový pocit, že chlapi si potřebují stále hrát... Adélka je naše malá „vetešnice“. Má plný pokojíček věcí. Ani ne tak hraček (nepřeháníme to), ale různých výrobků a kreseb. Prostě všeho, co vytvoří nebo dostane. Stále něco vymýšlí a vyrábí. Doufám, že jí to zůstane a nepředčí to elektronika (iPody, tablety, hry). Ale asi nejčastěji tancuje, cvičí a vymýšlí různé taneční a aerobické sestavičky (jablko skutečně zůstalo u stromu…).

Jak si spolu nejraději hrajete?
Hrajeme společenské hry a malujeme. Jinak hlavně tancujeme…

Jaký máte názor na dnešní nabídku hraček?
Nemám ráda pasivní hračky a elektroniku. Když už nakupuji k různým příležitostem, ráda pořizuji hračky kreativní, rukodělné apod. Tedy takové, kde se musí přemýšlet a celé dílo se postupně vlastními silami dává dohromady. Výběr je ale skutečně pestrý, výrobci se předhánějí a lidé nakupují. Co dodat...

Jste velmi aktivní žena, jak nejraději trávíte volné chvíle?
K volným chvílím mám krásné prostředí našeho domku v klidu u lesa. Společně trávíme chvíle s naší leonbergří fenkou. Máme malebnou zahradu a rádi jezdíme na kole. Samozřejmě vyhledávám chvíle, kdy mohu být i sama. Nemám problém si lehnout do houpací sítě, poslouchat relaxační hudbu a číst, nebo třeba i spát. Ale trvalo mi to dlouho…

Blíží se čas prázdnin a dovolených, máte už nějaké plány?
Budu se opakovat. Nemusíme jezdit pryč, stačí trávit chvíle volna v přírodě u našeho domu. Máme tady i skvělé přátele s dětmi a spoustu příležitostí, jak si užít volný čas. Jednou, až našetříme, bychom chtěli s manželem také cestovat. Zatím jsem to nezvládli, ale určitě to doženeme.