Rozhovor s Janem Urbanem

Známe ho i z televizní obrazovky z rolí v Doktorech z počátků nebo v Ordinaci v růžové zahradě. Účinkoval v řadě muzikálů a nyní se s Janem Urbanem můžeme setkat například v muzikálech Ples upírů a Rocky, které měly nedávno premiéru.

Jaké byly vaše klučičí roky? Vzpomínáte na ně rád?

Byla to jedním slovem pohoda. Nejlépe mi bylo na trénincích, ať už řecko-římského zápasu, nohejbalu, nebo potápění, kam jsem na střídačku chodil.

Co vás v té době nejvíce zajímalo a bavilo?

Kromě zmíněného sportu jsem rád maloval a nejprve spolu s mamkou, po nějaké době sám, poslouchal různé zpěváky a kapely. Paradoxně, přesto že mě zpěvačky moc v té době neoslovovaly, tak jsem si jednu vzal za ženu.

Máte dceru Marianku a syna Jeníčka, byl jste u toho, když vaše děti přišly na svět?

Ano, byl jsem u narození obou dětí.

Změnil se vám narozením dětí pohled na život?

Musím říct, že kdo to neprožije, nemůže pochopit, když řeknu, že je tento moment nejsilnější v životě. U obou porodů jsem jihnul láskou ke své ženě a byl zaplaven vlnou nepopsatelné radosti. Chlapi, doporučuju.

Velkým problémem u dnešních dětí je, že mají raději počítač a televizi než hračky a chození ven. Jak se na to díváte vy?

Záměrně jsme se s ženou přestěhovali ještě před narozením prvorozeného na venkov, aby naše děti vyrůstaly ve spojení s přírodou. Snažíme se vést děti jak k duchovní činnosti, tak k manuální práci a sportu. Bohužel v dnešní době se rodiče neubrání novým technologiím, myslím ale, že je třeba děti zaměstnávat, věnovat se jim. Problém nevidím tolik v počítačích či televizi, ale v absenci rodičů. Vlastně za to ani nemůžeme, protože nás systém zaměstnává natolik, že nestíháme rodinu. Biti jsou na tom však naše děti.

Jak nejraději trávíte volný čas se svými nejbližšími?

Na zahrádce, v bazénu, v přírodě a na horách. Další relax je pro mě tvoření se synem. Jak jsem zmínil výše, my rodiče máme na své děti málo času, ale já se snažím synovi některé chvilky věnovat, tak aby se stal manuálně stále více zručnějším. Takové chvíle si užíváme oba a oba nás také velmi nabíjejí.

Co pro vás znamená rodina?

Nejsilnější pouto. Je to ostrov energie, kam se vracím z bouře zkoušek a hraní. Rodina je hnacím motorem, důvod, pro který tady jsem, a důvod, proč překonávat strasti a překážky v každodenním životě. Rodina je ta pravá láska.

A teď k vaší profesi. Nedávno měly premiéru muzikály Ples upírů a Rocky, v nichž účinkujete. Jak se na premiéru připravujete, máte nějaký svůj rituál?

Kreslím vždy „zlomvazky“ pro kolegy. To jsou vlastně přáníčka, aby nám ta premiéra dobře dopadla. Jinak žádné meditování, ani tance okolo divadla neprovádím.

Kromě Plesu upírů a Rockyho jste účinkoval a účinkujete v mnoha dalších muzikálech. Přirostl vám některý z nich k srdci více než ostatní?

Vlastně ano, už v mládí mě uchvátil muzikál West side story a měl jsem tu čest ve dvou provedeních účinkovat. Trochu později mě svou muzikou a silným příběhem uchvátil muzikál Bídníci, kde mě dr. František Janeček obsadil do role Threnardiéra.

Vidět jsme vás mohli také ve filmových či televizních rolích, například v seriálech Doktoři z počátků nebo Ordinace v růžové zahradě. Můžeme vás v brzké době vidět i v nějakém dalším seriálu?

Ano, ale ještě o tom nesmíme mluvit. Teprve se připravuje. Zmíním jen to, že bude na Primě a z nemocničního prostředí. Jsou tam úžasní herci. Máte se na co těšit.

I přes to, že máte krásnou rodinu, profesní příležitosti, zůstal vám nějaký nesplněný sen, který vám k celkové spokojenosti ještě chybí?

Těch by bylo. Žít v lese s otevřeným výhledem na západ slunce, v hausbótu, být kapitánem na jachtě, vytvořit animák a mnoho dalších...

Fotografie: archiv Jana Urbana