Podzimní zvyky známé i dávno zapomenuté

Hodování a víno
Na podzim se lidé těšili z úrody, kterou po létě sklidili, proto jsou podzimní zvyky a tradice spojené především s posvícenskými slavnostmi, hodováním a vínem. Jako první se slavila podzimní rovnodennost následovaná vinobraním a svátky spojenými se svatými. Na svatého Václava se vystrojila hostina pro všechny a poté mohlo začít vinobraní – oslavy, které završovaly sklizeň vína na začátku podzimu. Po nich se vinaři opět dávali do práce a pouštěli se do podzimního setí nového vína. Dnes je pro nás vinobraní spíš zábava, ale dříve to byla tvrdá práce.

Pečené brambory
Na podzim, když se sklízely brambory, se na polích dělaly ohníčky. Naneslo se suché chrastí, sláma ze strnišť a suchá bramborová nať a vše se zapálilo. Při rozdělávání ohně se nesmělo mluvit, jinak by se oheň polekal. Okolo ohníčku se pak skákalo nebo se všichni vzali za ruce a tancovali okolo ohně a někteří jej přeskakovali. Do horkého popela se daly brambory, upekly se - a jak se všichni olizovali!

Pouštění draků
Rituál pouštění papírových draků pochází z Asie, rolníci vypouštěli na jaře nad pole draky, aby získali dobrou úrodu a jejich děti byly zdravé. K nám se pouštění draků dostalo až s koncem 19. století, ovšem draci se směli pouštět až na podzim. Na jaře totiž byla spousta práce a děti musely pomáhat na polích, na zasetých polích se pak běhat nemohlo. Ale na podzim již bylo vše sklizeno, pole zoraná a konečně byl i čas na hraní.

Dušičky
Během dušiček se navštěvují hřbitovy, rozsvěcí se svíčky a vzpomíná se na zesnulé. Se svátkem zesnulých se pojila spousta dalších zvyků. Peklo se ledasjaké pečivo. Někde to byly koláče, jinde rohlíky ve tvaru kostí. Rohlíky se rozdávaly žebrákům u kostela a chudině. Bylo zvykem házet jídlo i do ohně, což mělo symbolizovat jakousi obětinu zemřelým. A předvečer Dušiček byl obzvlášť důležitý. Lidé věřili, že právě v tento čas se duše vracejí z očistce a potřebují si odpočinout od útrap. Před spaním se ve staveních zapálila lampa plněná máslem, aby si duše mohly namazat spáleniny. Živí pili studené mléko, aby se duše mohly ochladit.

Svatý Martin
V kuchyních panoval čilý ruch, připravovala se zlatavá husí pečínka, knedlíky a zelí. Pekly se lokše, martinské podkovy a velké zahnuté rohlíky plněné mákem. Ochutnávalo se mladé a kyselkavé víno, konaly se výroční a dobytčí trhy. Uzavíraly se nové smlouvy s obecním pastýřem, ovčákem, ponocným, čeleď dostávala mzdu a rozhodovala se, zda bude hledat nového hospodáře či prodlouží dohodu zas o rok. Nastala zkrátka poslední možnost něco podniknout, než Martin přijede na bílém koni a zemi ovládne sníh a mráz.

Svatá Kateřina
Na svátek svaté Kateřiny se konávaly poslední taneční zábavy před nadcházejícím adventem, který tanec, zpěv a zábavu zakazoval. Proto se všichni snažili si tento poslední večer radovánek maximálně užít a málokdy tancovačka skončila dříve než nad ránem. Celou kateřinskou zábavu měly na starosti ženy, platily muzikantům za hudbu, svým partnerům útratu a staraly se také o občerstvení. Při tancovačce si samy vybíraly, s kým budou tančit, a muži měli právo vyzvat svou vyvolenou k tanci jen po půlnoci při pánské volence.