Na prázdniny k babičce a dědovi

Většina z nás má krásné vzpomínky na to, jak jsme se nemohli dočkat, až začne léto a my pojedeme k prarodičům na prázdniny.
Aby byly prázdniny u prarodičů opravdu zdařilé, je důležité, aby je dítě dobře poznalo. Nemá smysl chtít, aby byla vaše ratolest šťastná a spokojená někde, kde to nezná, a s lidmi, které vidí jednou do roka. U babičky a dědy by si dítě mělo zvykat postupně. Pro mnohé prarodiče jsou prázdniny časem, kdy přestávají být osamělí, nemyslí na vlastní trápení a nemoci. Na druhé straně vy musíte posoudit, zda jsou vaši rodiče schopni postarat se o vnoučátka. Zda jim to dovolí jejich věk, zdravotní stav, zda jsou podmínky, ve kterých žijí, vhodné i pro malé dítě. Je třeba přihlížet i na věk dítěte, zda je schopno strávit bez vás delší dobu.
Vztah prarodiče a vnoučete je pro obě strany obohacující. Prázdniny u babičky naučí dítě přizpůsobovat se odlišnému prostředí. Bude jíst jinou stravu, bude spát v jiné posteli a poslouchat jiné pohádky. Děti by měly znát starší generaci. Pozorovat jejich způsob života, režim a nechat se jimi hýčkat. To je výsada babičky a dědečka. Rodiče musí děti vychovávat, ale prarodiče je mohou hýčkat, užívat si je a dovolit jim zůstat vzhůru i po večerce.
Ale jsou vůbec prázdniny u prarodičů dobrý nápad, když si babička s dědou nechají skoro skákat po hlavě? Stává se vám, že doma vcelku obstojně a ukázněně fungující dítka jsou v přítomnosti babičky a dědy jak utržená ze řetězu? Pravidla zavedená doma jim najednou nic neříkají, všechno pokoušejí a u babičky s dědou jim téměř vždy vše projde. Máte obavy, jestli vám děti během týdenního či delšího pobytu u babičky s dědou úplně nezvlčí a nestanou se z nich nevychovaní a nezvladatelní jedinci? Ve skutečnosti je to ale zřejmě tak, že když u toho nejste, děti fungují s babi a dědou lépe, než si představujete. Problematická je totiž právě ta situace, kdy jste s dětmi všichni dohromady, protože není jasné, čí pravidla platí, jestli ta od rodičů, nebo ta od prarodičů. A tak se stává, že některé chování dětí, které vám jako rodiči vadí, babičce s dědou nevadí, takže oni nezakročí, ale vám to nedá a zakročíte, jenže ono je to vlastně ze strany prarodičů dovoleno, takže je vaše intervence často neúčinná a dítě prostě neposlechne... Zkrátka zmatek. A tak je jednodušší, když tam nejste.Babi s dědou si s vnoučaty prostě poradí po svém. Když se vaše děti od babičky a dědy vrátí domů rozjívené a nezvladatelné, vysvětlete jim, že u babičky a dědy mají plný servis, protože jim to tak vyhovuje, ale doma rozhodně platí to, co obvykle. Dítě se může chvíli i vztekat a dožadovat se toho, aby to bylo jako u babičky, ale čím jednoznačněji budete trvat na tom, že platí pravidla domácí, tím rychleji jejich vztek přejde. Dítě je schopno se vcelku bez problémů přizpůsobit a přepnout z jedněch pravidel do druhých. Dopřejte prarodičům přítomnost vnoučátek, i když vaše vztahy nejsou zrovna ideální. Nechte svoji ratolest, ať si společnost babičky a dědečka užije. Malé dítě nechápe ani nerozumí tomu, proč se jeho rodiče hádají s prarodiči. Ve svých dětských očích vidí jen to, že je s babičkou a dědou fajn, a že, když je průšvih, je tu děda, který ho ochrání, a babička, která se ho zastane. I když vám připadá, že je vaše dítě prarodiči příliš hýčkané, nedohadujte se s nimi a spíš oceňte jejich ochotu starat se. Avšak prarodiče by neměli dělat nic přes zákaz rodičů, proto je důležité si o všem popovídat.Malé děti a starší lidé zkrátka patří k sobě. Mají si co říct, co nabídnout a čím se obohatit. Není to jen jednostranný vztah, je výhodný pro všechny. I prarodiče mohou vaše ratolesti mnohému naučit.

Jestliže to tedy jen trochu jde a vy tu možnost máte, dopřejte svým dětem, aby si prázdniny užily s dědečkem a babičkou. Jednou na to budou rády vzpomínat!