Mezinárodní den žen

Mezinárodní den žen (MDŽ) připadá na 8. března a je mezinárodně uznávaným svátkem stanoveným Organizací spojených národů k výročí stávky newyorských švadlen v roce 1908, ve které ženy požadovaly zkrácení pracovní doby, lepší platy, volební právo a za politická a hospodářská práva pro ženy.

Svátek žen byl poprvé slaven 28. února 1909 po vyhlášení Americkou socialistickou stranou. V roce 1911 se poprvé slavil MDŽ v  Německu, Rakousko-Uhersku, Švýcarsku, Dánsku a USA, mezi jeho cíle patřilo volební právní žen, od roku 1975 pak je připomínán jako den mezinárodní solidarity žen za rovnoprávnost, spravedlnost, mír a rozvoj.

Demonstrace žen na konci zimy, tradičně o nedělích, se nejdříve konaly v USA na popud tamní Socialistické strany USA, velké shromáždění za volební právo žen se konalo 8. března 1908 v New Yorku. Na první mezinárodní ženské konferenci Druhé internacionály v Kodani v srpnu 1910 prosadila německá socialistka Clara Zetkonová pořádání mezinárodního svátku, tehdy ještě bez určení pevného data.

Datum 8. března se ustálilo až po 1. světové válce, zejména pod vlivem velké demonstrace v Petrohradě roku 1917 těsně předcházející únorové revoluci, která se konala poslední neděli v únoru dle juliánského kalendáře, což odpovídá 8. březnu kalendáře gregoriánského. Svátek se rychle rozšířil, jeho obsah kolísal od politického a feministického protestu po apolitickou socialistickou obdobu Svátku matek.

Mezinárodní den žen býval v komunistickém Československu dnem plným oslavami na pracovišti, verši představitelek Svazu žen a typickým rudým karafiátem. Po roce 1989 byl naopak 8. březen vytěsněn z kalendářů i z obecného povědomí a nahrazen Dnem matek. Ale v únoru 2004 byl zapsán do kalendáře jako významný den.

MDŽ by neměl být spojován s komunismem, ale s mnohaletým mezinárodním bojem za ženská práva a rovnoprávnost mužů a žen. Jako takový je MDŽ důležitým dnem každoročně připomínajícím nikoli éru komunismu, ale boje žen za svá práva.