Když děti lžou

Není to sice nic chvályhodného, ale u dětí je lhaní úplně normální. Každé dítě někdy zkusí zalhat a podle odborníků je lhaní naprosto běžná věc. Zatímco dvouleté děti bývají většinou striktně pravdomluvné, první pokusy úmyslného lhaní přicházejí okolo tří let. Postupně děti svou dovednost lhát neustále zdokonalují. Mnoho dětí zejména předškolního, ale i školního věku, vypráví smyšlené příběhy nebo si přikrášlují události, které se skutečně staly. Předškoláci si ještě neuvědomují rozdíl mezi fantazií a skutečností a svým lžím doopravdy věří. Odlišit realitu od fantazie by se však děti měly naučit nejdéle do svého nástupu do školy. Pokud ale dítě lže ještě ve druhé či třetí třídě, odnaučit je nebývá snadné. U starších dětí je chronické lhaní často projevem rebelantství vůči autoritám. Děti v období staršího školního věku a puberty už natolik necítí potřebu se vším se rodičům svěřovat. Všichni známe otázky typu: „Kam jdeš, kdy přijdeš, kdo tam byl?“. A také všichni známe odpovědi typu: „Nikam, nevím, nikdo.“.

Od koho to mají?!

Lhaní mohou odpozorovat od kamarádů, starších sourozenců, ale i od rodičů. Od vás ne? Ale ano, každý z nás lže, mrkněte na článek na str. 12. Na jednu stranu dětem říkáme, že je důležité mluvit pravdu za všech okolností, ale na druhou stranu babičce pochválíme nový účes, který se nám ale moc nezdá, nebo mamince spálenou buchtu. A tak se lhaní dřív nebo později u našich dětí objeví také. Pokud si přejete, aby vám dítě nelhalo a bylo k vám vždy upřímné, je potřeba se zamyslet nad tím, proč vlastně lže. Zatímco lež u malých dětí může být někdy dokonce roztomilá či vtipná, u dětí školkového věku bychom již měli zpozornět. Postupem věku se děti ve lhaní zdokonalují a z původně banálních lží se začnou stávat mnohem zásadnější lži. Velký podíl na tom má právě okolí, které se často banálním lžím směje a bere je na lehkou váhu. Většina dětí lže proto, aby se vyhnuly problémům. Popírají své provinění, v daném okamžiku zkrátka nedokážou řešit problém jiným způsobem. Mají strach, cítí se pod tlakem nebo nevěří, že bychom je my, rodiče či dospělí, vyslechli a snažili se porozumět.

Proč vlastně děti lžou?

Zaměřte se na to, co vlastně dítě ke lhaní vede. Pokud je to strach z trestu, což je asi nejčastější příčina lhaní, je možná na čase zamyslet se nad vlastním chováním vůči dítěti. Děti většinou lžou, protože si chtějí ušetřit trest nebo nepříjemnosti, a nedocházejí jim následky činů, nikoliv protože by chtěly cíleně ubližovat. Rozbilo vaše dítě sklenici? Předejděte otázce „Kdo rozbil tu sklenici?“, na kterou předem víte, že vám zalže, odpovědí: „Vidím, že jsi rozbil sklenici, přines smetáček a lopatku, spolu to uklidíme.“. Dítě uvidí, že se mu nic nestane a příště se nebude bát říci pravdu. Někdy je samozřejmě důraznější kárání zapotřebí, většinou na něho ale klademe přehnaný důraz.

Dejte mu šanci přiznat se

Až dítě „chytnete“ při lži, zachovejte klid – pokuste se o to. Dejte malému lháři šanci přiznat se. Místo výčitek a probuzení pocitu viny u dítěte se snažte zaměřit rozhovor k tomu, co se stalo a kde leží problém. Nevyslýchejte a vyvarujte se potupných technik, jako je například zpovídání dítěte před jeho kamarády. Pokud se zachová čestně a řekne, proč zalhalo, netrestejte ho, aby si nemyslelo, že pravdomluvnost se nevyplácí. Vysvětlete mu, že lhát by se nemělo a že to neschvalujete a že by se například mělo nejdříve zeptat, zda si může bonbonky vzít. Dokáže-li vaše dítě uznat svou chybu, rozhodně jeho odvahu oceňte a pochvalte ho, že se dokázalo k nepříjemné záležitosti postavit čelem.
Vysvětlete mu, že pokud vám nebude lhát, vyřešíte problém v klidu společně a že za ním stojíte. Dítě musí pochopit, že je lepší vždy říkat pravdu než lhát. Lež má krátké nohy a pravda stejně vyjde dříve nebo později najevo. Pozitivní zpětnou vazbou, kterou oceníte mluvení pravdy i v nepříjemných situacích, dosáhnete mnohem lepších výsledů než vyhrožováním a tresty.
Na druhou stranu by ale dítě mělo okusit, že lhaní se nevyplácí. Proto nastavte jasná pravidla a nechte ho nést za každou nepravdu následky – netrestejte. Ale pozor! Před tím, než dítě obviníte ze lži, měli byste si být jistí, že opravdu lhalo. Falešné obvinění nebo nedůvěra v situacích, kdy dítě mluví pravdu, má na jeho psychiku skutečně devastující účinek.