Jak je důležité si hrát

Pokud se budou tyto vlastnosti rozvíjet dobře, je pak velice jednoduché začlenit dítě do společnosti jiných dětí. Pak si mohou půjčovat hračky bez toho, aby se o ně praly nebo si je nechtěly půjčit. Dobré je také vysvětlit, co znamená slovíčko „prosím“ a „děkuji“, aby dítě vědělo, že když něco chce, ať už je to hračka nebo něco jiného, musí nejdříve říci „prosím“, a když dostane, o co prosí, musí správně poděkovat.
To, kterou hru zvolíme, záleží na fázi vývoje dítěte, protože hra je pro něj nástroj k poznávání světa. Například dítě staré 3 měsíce se učí, jak uchopit předměty, v roce se již snaží správně seřadit kostičky a jen o něco starší děti už potřebují více vzrušení ve svém životě, a proto zkoušejí napodobovat rodiče při nějaké činnost, jako je např. vaření nebo žehlení.

Hra pro dítě začíná kolem třetího měsíce života

Je pro něj fascinující bouchání, házení či tlačení hračkami. Snaží se trefit do předmětů visících nad postýlkou nebo se chytit za prstíčky na nohou, neskutečně se soustředí a s nekonečnou snahou chce uchopit každý nový předmět. Když se mu to podaří, byť jen na okamžik má velikou radost. Dětem kolem jednoho roku můžeme ukazovat použití věcí, například kartáčku na zuby nebo hřebenu, zvýší to jejich zvědavost a jejich představivost začne kvést.

Ve druhém roce života

V tomto období mají děti velice rády hry, kdy vytvářejí něco z ničeho. Mohou například vzít banán a použít ho jako telefon a dokonce předstírat telefonický rozhovor, nebo si hrát s krabicí od bot, jako by to bylo velké auto s kompletním motorem, zvuky…
Děti rády využívají svou kreativitu a představivost. Právě to jim hračky umožňují, a proto hrají důležitou roli v obohacení života dítěte. Když jim dáme možnost tvůrčí hry, pomáháme jim upevňovat sebevědomí a pocit hrdosti z vlastní nápaditosti, důvtipu a úspěchů. Často právě ty nejjednodušší hračky dávají dětem největší možnosti zábavy (občas to může být jen obal hračky!).

Samozřejmě je důležité, aby byly hračky udržovány v dobrém stavu. Zacházíte-li s věcmi svého dítěte s úctou, naučíte je dbát o vlastní věci. Zaveďte zásadu, že si nehrajeme s poškozenými hračkami do jejich opravení. Pamatujme však na to, že vlastnoručně vyráběné hračky by měly být pod zvláštním dohledem z důvodu potenciálního ohrožení – neprošly totiž podrobnými testy bezpečnosti.

Věnujte hraní dětí více času, je to pro ně zábavná činnost, mluvte na ně během hry a pokládejte jim otázky, které rozvíjí jejich myšlení a jazykové dovednosti. Nechte dítěti vybrat činnost, kterou chce dělat, a pouze kontrolujte směr jeho hry. Jestliže mu chcete ukázat i jinou hru, kterou jste mu vymysleli, musíte počítat s tím, že dítě bude vždy „boss“ a koordinátor hry. Konec konců je to hra.