Hrajeme si na dovolené

Nezoufejte, přibalte si na cestu společenské hry a o zábavu je postaráno. Hry si můžete zahrát i ve volných chvilkách při večerním posezení na terase, při opalování na pláži… Když si hraje celá rodina, a nejen ta, je to zábava pro všechny zúčastněné, ale také smysluplně strávený čas. A děti se tak během hry učí, aniž by si to uvědomovaly.

Hry, které si berete na dovolenou, by k tomu měly být zvlášť určené. To znamená, že by vám neměly zabrat v kufru nebo batohu moc místa a současně by měly vydržet všechny nástrahy cestování. Obaly by měly být odolné proti poškození, herní plán by měl také něco vydržet a v případě, že se něco ztratí, mělo by se to dát snadno nahradit. Vhodné jsou také různé formy cestovních magnetických her, u nichž se vám nic nerozsype, a tak nehrozí ztráta figurek, kostiček…

Nezapomeňte si s sebou přibalit i karty, kvarteto, pexeso, mikádo… A když při balení zapomenete na hry, nevadí, zahrajte si známé lodě, „Město, jméno…“.

Děti zbožňují hraní s rodiči a neuvěřitelně si u toho rozšiřují paměť, logické myšlení, slovní zásobu, koncentraci. Učí se prohrávat a vyhrávat. A abyste se vyhnuli zlostnému rozmetání figurek nebo praštěním s kartami a pláči, učte dítě, že to tak v životě prostě chodí: někdy vyhrajeme, někdy prohrajeme, a ne vždy záleží na naší snaze a schopnostech. Za vztek a slzy dítko netrestejte, jsou přirozenou reakcí. Až se vyvzteká, promluvte si s ním o tom, a u toho mu můžete vysvětlit staré dobré poučky jako: „Chybami se člověk učí“, „Neštěstí ve hře, štěstí v lásce“, „První vyhrání z kapsy vyhání“. A když prohrajete vy, žádejte odvetu např. se slovy: „A teď vás všechny rozdrtím!“. Dítě pochopí, že hru berete s nadhledem a úsměvem. Na druhou stranu ale nezapomínejte, že dítě musí zažít úspěch, aby ho hra bavila. Je naprosto v pořádku, necháte-li dítko párkrát vyhrát, i když to na výhru zas tak úplně nebude. Hry mají pro děti v každém věku jiný význam, a proto se řiďte věkem, který je uveden na obalu hry.

U společenských her spolu sedí u stolu přátelé, kamarádi, často celé rodiny – v tom je jejich největší dar a kouzlo. Spojují lidi bez ohledu na věk, společenské postavení, pohlaví, národnost - a to má dnes velkou hodnotu, protože napomáhají vzájemnému pochopení a úctě.