Elektronické hračky

To, že jim do ruky dají mobil či tablet, je pro ně vysvobozením, ale neuvědomují si, že mohou své ratolesti ve skutečnosti ublížit.

Děti, které tráví hodně času u televize, počítače či s mobilem v ruce, se hůře zapojují do sociálního života. Mívají i v první třídě řečové vady a kvůli slabé slovní zásobě nedokáží jasně formulovat věty. Dlouhodobým sledováním si mohou děti nenávratně poškodit zrak. Kvůli tomu, že pohled fixují do jedné vzdálenosti, dochází k ochabování nebo dokonce k jakési strnulosti očních svalů. Děti pak bývají krátkozraké.

Na druhé straně sledováním mobilu a posloucháním jím vydávaných zvuků dochází v určitém smyslu ke stimulaci jeho zrakových a sluchových nervů. Ale bohužel nejsou tyto zážitky tak dokonalé, jako je dotýkání se skutečné hračky a vnímání jejího reálného tvaru, povrchu, vůně, teploty, barvy a hmotnosti.

Mnozí rodiče se i z těchto důvodů snaží zabraňovat dětem v přístupu k elektronice. Pokud však doma nastavíte jasná pravidla, může počítač fungovat jako domácí učitel. Zcela jednoznačný názor neexistuje ani mezi odborníky v souvislosti s tím, kolik času by děti školou povinné na prvním a druhém stupni měly s počítači trávit. Zpravidla se doporučuje, aby děti do sedmi let nehrály déle jak třicet minut denně, děti od osmi do devíti let maximálně tři čtvrtě hodiny a děti ve věku deset a více let maximálně hodinu.

Určitě nelze zavrhovat všechny elektronické hračky, jejich výhodou je jednoduché propojení zábavy s výukou, a to od nejútlejšího věku.